Psaní přízvuku u jedoslabičných slov

Jednoslabičná slova ve španělštině běžně nemají čárku vyjadřující přízvuk. Existuje však výjimka, kdy je potřeba rozlišit dvě slova, která se píší stejně, ale znamenají něco jiného.

Podívejme se tedy na některé příklady:

el / él člen určitý mužského rodu/ zájmeno "on"

El gato de Juan (Juanův kocour)/ Él es Juan. (On je Juan)

tu / tú tvoje / ty

Es tu amigo. (Je to tvůj kamarád) / Tú eres de Madrid. (Ty jsi z Madridu)

te / té tobě / čaj

Te lo doy. (Dám ti to) / Te doy el té. (Dám ti čaj)

se / sé zvratné zájmeno se / vím (1 os. j. č. slovesa saber)

Ella se peina. (Ona se češe) / Yo lo sé. (Já to vím)

mi / mí přivlastňovací zájmeno moje/ zájmeno osobní mne

Es mi bolso. (Je to moje taška) / El bolso es para mí. (Ta taška je pro mne)

si / sí spojka jestliže, když / slouhlas "ano"

Si no llueva, iré a la playa. (Když nebude pršet, půjdu na pláž) / Sí, es verdad. (Ano, je to pravda)

Další skupinou jsou slova, která mohou sloužit jako tázací zájmena nebo spojky: que, quien, cual

- v případě, kdy je použijeme v otázce nebo zvolací větě, píšeme s přízvukem: qué, quién, cuál

- v případě, kdy je použijeme jako spojku ve větě, píšeme bez přízvuku: que, quien, cual

¿Qué día es hoy? (Co je dnes za den)/ Es la maleta que compré ayer. (To je kufr, který jsem koupil včera)